"Dělte se o svou zkušenost. Je to cesta jak dosáhnout nesmrtelnosti."

Dalajláma

Přihlášení





ČLÁNKY

I.  Grafoložka Štěpánka Čechová, napsala Blanka Kovaříková
II. O čem mluví písmo, napsala Š.Čechová
III. Psací písmo není krasopis, napsala Š.Čechová
IV. Pište rukou. Posílíte paměť a zároveň zrelaxujete. Autor: Kristina Komůrková, 8.2.2014

I. GRAFOLOŽKA ŠTĚPÁNKA ČECHOVÁ

Grafoložka Štěpánka Čechová doporučuje:

Dělejte to, co vám přináší radost

Cesta Štěpánky Čechové k vysněné grafologii byla spletitá, ale o to víc si dnes užívá, že se jí může věnovat. Dlouho se ale obávala opustit svou ekonomickou profesi, kterou považovala za jakousi jistotu, byť jí nepřinášela uspokojení.

Dnes Štěpánku Čechovou najdete na přednáškách a seminářích Institutu celostní grafologie, který založila, a ani na vteřinu vás nenapadne, že by tahle výrazně duchovní žena mohla někdy pracovat s čísly. „Skutečně jsem se zabývala fakturačními pracemi na počítači, ale ta práce mě zoufale nenaplňovala. Navíc jsem kolem sebe viděla lidi, kteří tomu rozuměli daleko víc než já. Byla to pro mě velká lekce pokory, kterou jsem si zřejmě měla projít, abych si uvědomila, že mám dělat něco docela jiného,“ svěřuje se Štěpánka dnes, kdy už má od téhle zkušenosti dostatečný časový odstup.

Dětství ve velké rodině

„Měla jsem výhodu, že jsem vyrůstala ve velké rodině, protože moje matka pochází z pěti dětí a téměř všichni se scházeli v Posázaví ve vesničce s krásným jménem Barochov u svých rodičů. Mé dětství bylo bohaté na blízké vztahy – tolik povah, tolik příběhů a životních peripetií. O prázdninách jsme trávili večery venku před chatou a vyprávěli jsme si; téměř před domem končila cesta a pak už byly jen lesy a pole. Vybavuju si, že už jako malé dítě, byly mi asi tak čtyři roky, jsem si všimla, že mezi mou babičkou a dědečkem muselo někde dojít k jakémusi zlomu a že by to bývali mohli nastavit k něčemu lepšímu a bylo mi líto, že to neudělali. Nesla jsem si to v sobě, nikomu jsem o tom neřekla, ale tam někde asi byly počátky mého zájmu o lidské osudy a povahy. Měla jsem je oba velmi ráda.“

Životní volby

„Ve čtrnácti letech jsem od své tety Šárky dostala knížku Nikolaje Kozakiewicze o životních volbách. Byly to vlastně psychologické příběhy a jejich vysvětlení. Ta knížka mě tak nadchla, že jsem se k ní opakovaně vracela a určitě mě v mém zájmu ještě podpořila.

Na střední škole jsem se začala zajímat i o grafologii. Bylo to těžké, protože se v té době – ještě za totality - nedala studovat, byla považována za buržoazní pavědu. Knížky o ní se daly sehnat pouze po antikvariátech a většinou v němčině. Moje kamarádka Jana dodnes vzpomíná na to, jak jsme byly na horách, a zatímco všichni lyžovali, já jsem si na pokoji překládala knížky o grafologii. Prostě jsem si nemohla pomoct,“ dodává Štěpánka Čechová.

Osm let studií

Když v prvním ročníku na Vysoké škole ekonomické skládala zkoušku z psychologie, docent Růžička jí řekl, že by měla okamžitě přestoupit na psychologii. „Jenže ve mně je tak silná potřeba dotahovat věci do konce – a navíc tu byl i závazek vůči rodičům, a tak jsem školu dokončila, i když jsem k ekonomii velký vztah neměla. Na svém životě jsem si posléze ověřila, že se mám věnovat tomu, co mě baví a co pro mě má smysl, byť se to jeví jako nepraktické. Dnes to doporučuji každému, kdo se ke mně přijde poradit.“

Teprve po revoluci se otevřely možnosti a Štěpánka se přihlásila postupně na dvě školy – na jedné se grafologie vyučovala spíš ve spojení s východní filozofií, na druhé zas naopak v návaznosti na západní civilizaci. Studia jí nakonec trvala osm let a přidala si k nim i arteterapii.

Znovu na začátku

Paradoxně právě ve chvíli, kdy složila kvalifikační zkoušky, rozpadlo se jí manželství. „Bylo mi jednačtyřicet a ocitla jsem se vlastně znovu na začátku. Nemyslím si, že by důvodem rozvodu byla moje studia. Na první místo jsem vždycky stavěla rodinu a ta měla přednost před vším ostatním. Manželství se podobalo jízdě na horské dráze s tvrdým dojezdem. Času, který jsme spolu prožili, přesto nelituji, protože mi přinesl šťastná období s mými milovanými dětmi, synem a dcerou.“

I vzhledem ke své odpovědnosti a potřebě uživit rodinu se Štěpánka ještě nějakou dobu věnovala ekonomické profesi. Pak přišla nezaměstnanost, úřad práce. Bylo to rozhodující období. Tehdy se také mnoho z těch, které považovala za přátele, od ní odvrátilo a ukázali se ti skuteční. Přišla doba, kdy bylo potřeba učinit poslední krok na cestě ke grafologii. Ještě předtím Štěpánka dělala grafologické rozbory zdarma pro přátele a příbuzné. Potřebovala se utvrdit v tom, že grafologii opravdu ovládá. „Najednou jsem i velmi blízké bytosti viděla jinak. Grafologický rozbor odkrývá totiž do hloubky lidskou povahu, poznává jedinečnost pisatele, jeho případné vnitřní konflikty, přispívá k pochopení problémů a nachází cestu k jejich řešení. Někdy to byla pro obě strany docela tvrdá zkouška.“

Stačí dopis s podpisem

„Lidé za mnou přicházejí s nejrůznějšími požadavky. Třeba přinášejí rukopis svých dětí, které se nemohou rozhodnout, jaké studium si vybrat. Nebo se na mě obrátí partnerská dvojice, která chystá svatbu, abych se podívala, zda se k sobě hodí. Partneři v krizi zase chtějí slyšet, jestli mají šanci, aby spory urovnali, nebo zda jsou tak odlišní, že by bylo lepší, aby se rozešli. Takové rozhodnutí však grafolog nemůže za nikoho udělat, pouze situaci pravdivě popsat.“ Ke grafologickému rozboru Štěpánka potřebuje ručně psaný dopis na A 4 i s podpisem a nejlépe ještě nějaký další písemný projev - pracovní poznámky, seznam věcí na nákup… K tomu musí znát pohlaví klienta, věk, v němž dopis napsal, dosažené vzdělání a profesi. Grafologický rozbor mapuje celou strukturu osobnosti, ale vypovídá pouze o situaci tady a teď. To znamená, že za rok se může ten samý člověk jevit jinak, neboť každý z nás se vyvíjí…

Dá se s pomocí grafologie předejít životním malérům? „Když víme o svém stínu, máme větší šanci mu nepodlehnout,“ říká Štěpánka. „Z rukopisu můžu vyčíst třeba sklony k agresivitě, asociální tendence, nepřátelský postoj k lidem. Mohu klientovi doporučit třeba nějakou formu arteterapie, v níž by našel uvolnění a ztracenou radost ze života. Sama ale největší sílu vidím v lásce, to je základ. Pokud člověka může podpořit jeho rodina a přátelé, dostane se z průšvihu zase ven. Já mu mohu ukázat aspoň malý krůček k větší pohodě, harmonii, k většímu štěstí v životě, ostatní je už jen a jen na něm.“

Add a comment
 

II. O ČEM MLUVÍ PÍSMO?

Psát psacím písmem se naučí každé dítě nejpozději na konci druhé třídy ZŠ.
Podle předem a přesně daných předloh školní abecedy, které jsou rozdílné
mezi jednotlivými zeměmi.
Od samého počátku učení můžeme pozorovat rozdíly v dětském rukopisu, prohlubující se věkem. Zatímco školní hodnocení oceňuje nejpřesnější nápodobu
a „trestá" odchylky od ní, v dospělosti nás nepřekvapí často naprostá odlišnost rukopisu nejen od školní předlohy, ale také ve srovnání s ostatními pisateli.
Tuto rozdílnost bez názorového pozastavení společnost reflektuje s omezením se
na označení např. nečitelnosti rukopisu, rozlišení na „učitelské" či „doktorské" písmo.

Může písmo vypovídat ještě o něčem jiném? Z jakého důvodu vzniká odlišnost
mezi jednotlivými rukopisy? Existuje souvislost mezi rukopisem a osobností pisatele?
A konečně mohli bychom takové informace použít v reálném životě?
A byly by důvěryhodné?

Na všechny výše uvedené otázky nám je schopna odpovědět GRAFOLOGIE.
Obor nezařazovaný do duchovních nauk s esoterickým podtextem, leč mezi vědecké metody, blíže označované psychodiagnostickými.
Ve stručném exkurzu do bádání o písmu bych Vás ráda seznámila milé čtenářky
a milý čtenáři především s jeho praktickým využitím.

O čem tedy konkrétně mluví písmo? A co není schopen určit ani sebelepší grafolog
tj. odborník, zpracovávající rozbory rukopisů a vyvozující závěry z nich?
Začneme-li od druhé otázky, odpověď bude znít, že seriózní odborník písma
si vyžádá od pisatele následující údaje: národnost, pohlaví, věk, vzdělání
evtl. povolání, dále zda pisatel píše pravou či levou rukou.
Uvedené totiž nelze z písma určit ani získat rozsáhlou poradenskou praxí, podepřenou psychologickým vzděláním a důkladnými kritickými znalostmi grafologické literatury.
Pokud budete chtít vyhledat služby grafologa jedním z kritérií výběru by měla být uvedená škála informací, o něž je profesní povinností vás požádat.

Přes specifikování účelu rozboru z důvodu lepšího sebepoznání nebo výběru vhodného povolání či posouzení partnerských rukopisů, by měl komplexní výsledek obsahovat minimálně dále uvedené kategorie a podstatné vztahy mezi nimi:

  1. Individuální schopnosti, nadání a talent
  2. Vitální základ a vitalita
  3. Hospodaření s životní energií
  4. Temperament (sangvinický, cholerický, melancholický, flegmatický)
  5. Vůle
  6. Racionalita a inteligence
  7. Emocionalita
  8. Sebepojetí
  9. Sociabilita (extroverze a introverze, dominance a submisivita, afiliace a hostilita, konformita a individuálnost)
  10.  Hodnotový systém
Pro přehlednost jsou náležitosti syntetizujícího grafologického rozboru osobnosti uvedeny v bodech, přestože největší hodnotu pro zadavatele má popis poměrů
a vztahů mezi nimi.

Rozbor osobnosti pisatele může být doplňujícím vodítkem nejen v důležitých
až rozhodujících okamžicích jeho života, týkajících se volby studia, zaměstnání
nebo celoživotního partnera, ale rovnoceně pro sebepoznání.
Životní cesta, zastávky na ní a křižovatky mohou se s pomocí poznání sebe sama, vztahu k vlastnímu „Já" a ostatním lidem, pochopit a uchopit vědoměji.
Pouť se často stane jasnější, dochází k náhlému prozření. Nezřídka i odpovědi
na otázku „Quo vadis domine?"

Grafologická metoda patří k nejkomplexnějším psychodiagnostickým metodám
také proto, že obsahuje nástroje k určení morálních vlastností pisatele.
V praxi bývají např. zadávány personálními agenturami rozbory, mající vybrat uchazeče loajální, kteří nemají asociální tendence.

Na druhé straně má samozřejmě i tato metoda svoje omezení. K nejdůležitějším patří ohraničenost v čase tzn. že některé charakteristiky odpovídají aktuálnímu rozpoložení pisatele. Proto i prognózy dalšího vývoje osobnosti a jejího růstu
se mohou nastínit pouze hypoteticky.

Poznat a naučit se samotnou metodu umožňují kurzy grafologie, jež se před rokem 1989 s pochopitelných ideologických důvodů odehrávaly na „tajemných"
a především utajených bytových seminářích.

Závěrem upozorňuji k častému zaměňování grafologie s písmoznalectvím. Písmoznalectví na rozdíl od grafologie nevypovídá o psychologii osobnosti,
ale slouží k určování nejčastěji pravosti podpisu v rámci soudního znalectví.
Jedná se o porovnávání jednotlivých znaků písma bez vyvozování vlastností,
schopností a dynamiky psychiky pisatele.

Pokud by jste chtěli zadat ke grafologickému zpracování vlastní rukopis, stačí vám napsat nejlépe formou dopisu text na jednu A4. Námětem může být jemná domluva určená učitelskému sboru na 1.stupni ZŠ, aby přísně neposuzoval ani písmo malých žáčků ani jejich osobnost.
Pozn. Netýká se gramatiky!

Doporučená literatura:
Vilém Schönfeld „Učebnice vědecké grafologie"

Ing. Štěpánka Čechová
Grafoložka akreditovaná MŠMT ČR
Podnikový měsíčník, 2008

Add a comment
 

III. PSACÍ PÍSMO NENÍ KRASOPIS

Po přečtení článku v MF Dnes z 20.4.2010 o písmu Comenia Skript, propagovaném jako moderní a alternativní forma psacího písma – údajného krasopisu, jsem zvídavě otevřela webové stránky autorky písma paní Radany Lencové. Zajímal mne nový druh písma tj. Comenia Skript, který vymysleli, zpracovali a prosazují na základních školách grafici bez otevřené a veřejné diskuze s pedagogy, grafology, psychology, lékaři, historiky, výtvarníky a jinými odpovědnými odborníky.
Po jejich zhlédnutí mě zaplavilo upřímné zděšení.
Psací písmo je totiž nejen psaní textu rukou a psací potřebou, ale po jeho zautomatizování tzv. mozkopisem, výrazem a výtvorem osobnosti a její individuality. Obráceně systém funguje tak, že školní předloha psacího písma zároveň ovlivňuje generaci, která se podle jejího vzoru učí psát, modifikuje celé spektrum společnosti zásahem do hlubokých vrstev osobnosti každého člověka a jeho jedinečnosti.

Konkrétní grafologické dojmové, popsatelné a měřitelné znaky vypovídají
o vlastnostech, schopnostech, nadání a celé struktuře osobnosti pisatele (vitalita, citovost, rozumovost, vztahy k sobě a druhým lidem, vůle apod.).
Pro příklad uvedu význam smyček v horní zóně psacích písmen b, f, h, ch, k, l.
Tyto horní smyčky, jejich výška, plnost, forma vypovídají o pisatelově schopnosti abstraktního myšlení, touze po poznání, snaze o sebezdokonalení, idealismu, fantazii, … Tedy o vlastnostech důležitých pro každého člověka, pomocí jichž vznikají umělecká díla a lépe se snáší životní úskalí i chvíle „dole“.
Představivost činí život každého člověka bohatším a někdy snesitelnějším.
Spodní smyčky písmen f, g, j, y a jejich hloubka, plnost, forma svědčí o pisatelově potřebě zakotvenosti v rodině, tradici a domově, citovosti, pudech, vztahu k vlastnictví, …

Určitou povahovou vlastnost musí grafolog určit z minimálně pěti jednoznačných znaků.

Jaké tendence tedy budou mít lidé, píšící písmem Comenia Skript?
Maximální zjednodušení horních a spodních smyček, kolmý sklon písma, důraz
na plné, široké ovály ve střední zóně písmen – a, d, g, o, q, přesah pod linku
v koncových tazích nebo odpadlé koncové tahy u slov, nespojitost by modifikovaly osobnosti pisatelů v lidi bez smyslu pro mezilidské vztahy, pro které by byly osobní zájmy nade všechny ostatní potřeby, city podřízeny a ovládány rozumem, nejdůležitějším by se stal pragmaticko-racionální přístup ke každodennímu životu bez snů, ideálů a potřeb ducha, udržování odstupu od druhých lidí. U pisatelů písmem Comenia Skript by byla podprahově podporovaná schopnost analýzy
z pohledu individuální prospěšnosti a neschopnost syntézy a nadhledu.
Skutečně chtějí rodiče, prarodiče, pedagogové a celá společnost, aby pod vlivem nové školní předlohy psacího písma Comenia Skript vyrostla generace, která bude typem písma naprogramována ke sňatkům z rozumu a samozřejmému odkládání „nevýkonných“ do domovů pro seniory?
Bez lidských stránek se stane člověk strojem. Snáze ovládnutelným a více nebezpečným sobě i druhým lidem.

Nenechme se prosím zmást použitím českému národu blízkého archetypu Jana Amose Komenského v názvu písma ani lacinými a nelogickými argumenty typu, že konzervativní starší ročníky pedagogů nebudou chtít nové písmo zavádět, a že písmo lépe odpovídá nápisům, které děti vidí kolem sebe. Grafolog potřebuje znát věk pisatele pro zpracování odborné analýzy písma, protože fyzický věk pisatele často neodpovídá věku psychickému, a obrázky z některých časopisů v trafikách také naštěstí nepoužíváme při výuce ve školách.

Při propagaci nového výrobku Comenia Skript se přečasto používá slovo krasopis. Krasopis si však nespojujme s dosavadním psacím písmem, dnešní pedagogové totiž používají pojem úprava školního sešitu, písemky apod. Tato úprava nepřestane být vyžadována se změnou školní předlohy písma.

Raději se podívejme na internetový shop autorky Comenia Skript, který jediný prodává školní pomůcky pro výuku propagovaného nového písma. Ceny učebních pomůcek až několikanásobně překračují ceny výukových materiálů stávajících.
Zvažte prosím, zda jsou argumentem pro Comenia Skript anebo spíše pro jeho urputné prosazení ve společnosti.

Lidská zkušenost je záležitost proměnlivá, individuální a cenná při volbách
a rozhodnutích.
Můžeme si ji obohatit o pokus. Zkuste sami napsat řádek nespojitým písmem Comenia Skript, opravdu se budete cítit rychlejší a modernější?
Ptejte se odborníků, pedagogů, lékařů, grafologů, psychologů a dalších odpovědných profesionálů dříve, než - li budete ochotni experimentovat s vlastním dítětem.
Věřte svému zdravému rozumu a ne heslům, která zní přesvědčivě.

Ing. Štěpánka Čechová
Grafoložka akreditovaná MŠMT ČR
Citace je součástí článku „Písmo Comenia Script – nevhodný zásah do osobností dětí?“ od paní Zlaty Šťástkové, týdeník Školství č. 20 z 19.5.2010.

Add a comment
 
a

Ing. Štěpánka Čechová

INSTITUT CELOSTNÍ GRAFOLOGIE

Vodičkova 6
110 00 Praha 1

Mobil: 602 277 019
Tel.: 222 231 700
E-mail: g.isis@centrum.cz
oa1